"Martina Štochlová dlouho metodicky pracuje s určitými tématy a hledá nejrůznější možnosti jak tato témata prohloubit a rozšířit. Již několik let se zajímá o oděv jako znak či symbol. Zajímá jí téma uniforem jako jednotícího prvku, hledá znaky, které nemusí zůstat v uměleckém (tzn. pro umění určeném) prostoru, ale mohou působit v prostředí každodenní existence. Zajímají jí symboly, které mají obecnější platnost. Proto také plně využila studijní cesty do střední Ameriky, kde jí především zajímala symbolika výtvarných znaků sloužících jako druh informačního systému. Své poslední obrazy, které by mohly být tapiseriemi nebo koberci stejně jako výsostnými obrazy geometrické abstrakce, zaplňuje symboly, které čte vlastním, emocionálně bohatým výtvarným jazykem a přináší tak nové významy, které se mohou dílo od díla lišit. Nabízí tím celou škálu obsahů, které se odvíjí od individuálního vnímání jak autora, tak diváka." ----------------> Prof. Milan Knížák

sobota 26. dubna 2014

ArtATAK


Intermediální škola prof. M . Knížáka byla založena v roce 1990 a je to první škola tohoto typu u nás. Později vznikaly v návaznosti obdobné školy i jinde. Jejím specifikem je obecně především to, že umožňuje posluchačům pohybovat se mezi různými médii a tak vzniká široká škála uměleckých výstupů, od klasického závěsného obrazu až po performance atd. 


Intermedialitu jsem pro potřebu mého ateliéru definoval jako volný pohyb mezi médii. V žádném případě se nekryje s multimediálností, která je chápána jako propojení různých médií v jednom díle. Volný pohyb znamená, že vedle klasických disciplín, jako je tvorba obrazu a sochy, mohou žáci používat video a počítač jako samostatné disciplíny, mohou tvořit instalace (a to i z velmi netradičních prvků), mohou jako regulérní součást studia používat i literární, hudební či divadelní formy, mohou uvažovat o architektuře, mohou, samozřejmě, tvořit i multimediální projekty atp. To znamená, že všechny známé i neznámé oblasti jsou jim rovnocenně otevřeny a jsou rovnocenně akceptovány“ (Milan Knížák)